Na Spolkovou republiku samotnou poprvé podána aloba u Mezinárodního soudního dvoru
Vaduz/Den Haag, 1. cervna 2001. Nemecko se musí samo poprvé zodpovídat pred Mezinárodním soudním dvorem v Den Haagu (MSD): Lichtentejnské kníectví dnes ráno prostrednictvím svého zvlátního poverence a procesního zmocnence, düsseldorfského právníka dr. Alexandra Goepferta z mezinárodního spolecenství Freshfields Bruckhaus Deringer, podalo alobu na Spolkovou republiku Nemecko pro pokracující poruování mezinárodního práva od roku 1998.
Pozadím této aloby je zacházení s lichtentejnským majetkem nacházejícím se na území bývalého Ceskoslovenska Spolkovou republikou Nemecko. Podle nemecké jurisdikce z roku 1998 je povaován za nemecký majetek v zahranicí, jeho lze vyuít k vyrovnání nemeckých válecných dluhu. Nemecko doposud odmítá Lichtentejnsko za toto odkodnit. Nyní má Mezinárodní soudní dvur coby ústrední soudní instance Spojených národu stanovit, e Nemecko poruuje pravidla mezinárodního práva. Obalovací spis vytýká, e Spolková republika Nemecko nedbá státní samostatnosti od roku 1806 suverénního a po dobu obou svetových válek neutrálního Lichtentejnského státu a poruuje práva jeho státních prísluníku. Nemecko mimoto dosud neodkodnilo Lichtentejnsko ani jeho státní prísluníky.
Lichtentejnsko príslune u MSD navrhuje, prohlásit Spolkovu republiku Nemecko mezinárodneprávne zodpovednou. Má se odsoudit k poskytnutí odkodnení za utrpené kody a ztráty.
Lichtentejnské kníectví je pro zachování svých práv suverenity a v zájmu svých státních obcanu nuceno jít pred Mezinárodní soudní dvur, protoe Spolková republika Nemecko se po cca dvouletých diplomatických konzultacích brání s Lichtentejnskem byt jen vstoupit do jednání. Rozhodnutí o podání aloby padlo s rozhodnutím vlády ze dne 23. ledna 2001.
Bezprostredními pokozenými je predevím rada lichtentejnských rodin, jejich majetek nacházející se na území bývalého Ceskoslovenska byl po roce 1945 vyvlastnen na základe Beneových dekretu. Týká se to mimo jiné znacného vlastnictví pudy a lesu, domu a zámku s inventárem, umeleckých predmetu jako i hospodárských podniku.
Spolková vláda v prubehu diplomatických konzultací zduraznila, e tento majetek lichtentejnských státních prísluníku zkonfiskovaný tehdejími driteli vlády v Ceskoslovensku je nutno povaovat za nemecký majetek v cizine a lze jej vyuít k vyrovnání nemeckých válecných dluhu. Ministerstvo zahranicí se pritom odvolává na rozhodnutí Spolkového ústavního soudu ze dne 28. ledna 1998.
Prípustnost aloby pred Mezinárodním soudním dvorem vyplývá z Evropské konvence o smírném urovnání sporu z roku 1957, na ní jak Nemecko tak i Lichtentejnsko bez výhrad pristoupilo. Ve vzájemném vztahu obou státu vstoupila v platnost dne 18. února 1980.
S cílem propujcit poadavkum státu a jeho obcanu duraz, Lichtentejnsko povolalo vysoce kvalifikovanou skupinu právníku. Vedle zvlátního poverence a procesního zmocnence, právníka dr. Alexandra Goepferta, k ní patrí mezinárodne renomovaní odborníci na mezinárodní právo profesor dr. James Crawford z Cambridge (zvlátní zpravodaj na téma Mezinárodneprávní zodpovednost státu Mezinárodní právní komise Spojených národu), profesor dr. Gerhard Hafner (Vídenská univerzita), jako i profesor dr. Dieter Blumenwitz (Univerzita Würzburg).
Lichtentejnské kníectví rovne vyuívá svého práva, povolat pro rízení do 15-clenného Mezinárodního soudního dvoru soudce ad hoc. Nominován bude celosvetove uznávaný odborník na mezinárodní právo a oxfordský profesor Ian Brownlie, který pred Mezinárodním soudním dvorem vystupoval ji v rade sporu.
V prípade dotazu nebo prání dalích informací se, prosím, obratte na:
zvlátního poverence a
procesního zmocnence
Lichtentejnského kníectví
dr. Alexandra Goepferta
- tiskové oddelení
tel.: 0049 211 - 49 79 - 990, -991, -992
fax: 0049 211 - 49 79 - 999
Dalí informace najdete také v Internetu na adrese:
www.liechtenstein-icj-case.com